V košíku zboží za: 0 Kč

Vyhledávání:

rozšířené

Zákazník

Registrovat

červi, rousnice, dendrobeany, patentky a hnojáci

Aktuality

Provozovatel

JP, akciová společnost, Šumperk
Loštice - Loštice, Hradská 107/21, okres Šumperk
789 83 Loštice

IČO: 15503224
DIČ: CZ15503224

Tel.: 583 445 288 , 723 312 745

E-mail
HOT-LINE

Spisová značka: B86 vedená u Krajského soudu v Ostravě. Předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

e-mail : info@milocz.cz

NAVRCHOLU.cz

Internetový katalog obchodů a webových stránek - Bezva Portál

Seznamek


Novinky e-mailem

Zadejte svůj e-mail a budete informováni o novinkách a výhodných akcích.

Zadáním registrovaného e-mailu novinky odhlásíte.

Doporučte nás

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
-> Doporučte nás!

Jak se posadíš, tak i zachytáš

 

 

Jak se posadíš, tak i zachytáš.

 

 

 

Tato parafráze známého „jak si usteleš, ta si i lehneš“ v názvu článku mě napadla během letošního léta, když jsem sledoval kolegy z týmu při závodech druhé ligy. Ano toto povídání bude o tom, že nejde jen o to posadit sedačku na břeh, sednout si na ni a chytat.

 

Asi se shodneme, že sedačka je pro závodní plavanou nutná. Samozřejmě dá se namítnout, že s odhozovým prutem či boloňkou nemusí závodník sedět přímo na sedačce, což je pravda, ale sedačka k závodníkovi jaksi patří. Je jedno, zda je ze dřeva, z hliníku či kompozitních materiálů. Bez ohledu na materiál musí splňovat několik požadavků, které jsou klíčové pro pohodlný, bezpečný a účinný lov.

 

První důležitou vlastností je pevnost konstrukce sedačky. Zdá se, že tento požadavek je naprostou samozřejmostí, ale když si prohlédnete pozorně některé sedačky na břehu, zjistíte, že jen s obtížemi se sedačka vyrovnává se zatíženími, které představuje závodník vstávající, nahazující či rolující a zdolávající rybu. Stává se to zejména u dříve vyrobených sedaček, které jsou spojovány nýtováním a tyto spoje se používáním a zatěžováním sedačky uvolňují. Taková sedačka se potom na břehu různě prohýbá a nestojí pevně. S pevností sedačky rovněž souvisí i schopnost upevnit nožky sedačky v požadované poloze. Tedy šrouby, kterými se poloha nožek aretuje, musí jít dobře utáhnout rukou, nesmí deformovat materiál nožky a musí, a to hlavně, spolehlivě zajistit nožku proti posunutí. S deformacemi materiálu nožek se setkáváme hlavně u lacinějších provedení sedaček. Tím nechci říct, že je nutné kupovat jen drahé sedačky věhlasných značek, ale při nákupu nové sedačky se určitě vyplatí si připlatit za kvalitní sedačku.

 

 

 

 

 

 

 

 

Není to totiž investice na jeden rok. Sám jsem udělat zkušenost s relativně levnou sedačkou, která sice sloužila dobře a spolehlivě, ale díky ne zcela promyšlenému řešení upínání nožek docházelo k jejich deformování, které postupně vedlo k tomu, že bylo nutné nožky vyměnit, aby se vůbec dala sedačka používat. Moje druhá sedačka nebyla sice obchodní novinkou, ale byla to svého času nejlepší sedačka značky a po několik let mi spolehlivě slouží bez nejmenších náznaků nějakého uvolňování, viklání či poškození. Co bylo ale také důležité, sedačky byla vybavena vším potřebným příslušenstvím, takže nebylo potřeba nic dokupovat. Co mám na mysli? Především postranní plato na nádoby s návnadou, další menší plato na odkládání drobností jako obůstky, nůžky, náhradní sestavy, které současně slouží jako držák tří misek na živou nástrahu. Dále byla v příslušenství i hrazda, která se upevňuje na přední nohy. V neposlední řadě to byl také přepravní systém, tedy kolečka a rukojeť. Pokud tedy pořizujete novou sedačku, poohlédněte se po takové, která je dodávána s plným příslušenstvím nebo se ujistěte, že je možno takové příslušenství dokoupit dodatečně, ale s jeho pořízením příliš neváhejte. Budete jej totiž brzy potřebovat. Při dnešní standardizaci rozměrů nožek je možné dokupovat i neoriginální příslušenství, na kterém se dají nějaké grošíky ušetřit, pokud je vás rozpočet omezený. Další důležitá věc jsou přední nožky sedačky, které jsou na podpěře nohou. Ujistěte se, že jsou dostatečně dlouhé. Pokud totiž nejsou, často se vám stane, že nebudete schopni sedačku usadit na břehu co nejblíž vodě, protože na příkrém břehu nožky ani při maximálním vysunutí prostě nedosáhnou na zem a neposkytnou sedačce tolik potřebnou pevnou oporu. A s něčím takovým je možné se setkat i na mistrovství světa.

 

 

 

 

 

 

Proč tolik řečí o tom, jaká má být sedačka? Protože sedačka a její nejbližší okolí je „pracoviště“ závodníka. A o ergonomii pracoviště se dokonce přednáší na univerzitách, píší se o ní knihy. Všeobecně se totiž uznává, že správná ergonomie zrychluje a zefektivňuje práci a zlepšuje její výsledky. Není tedy důvodu pochybovat, že správná ergonomie (tedy rozestavení a uspořádání) pracoviště závodníka povede k větší pohodě při lovu a k lepším výsledkům.  Pojďme si tedy probrat postupně jak na to. Ještě než s tím začnu, chci upozornit, že přesné umístění jednotlivých držáků, nádob a misek není pevně dáno. Smyslem není dát přesný a neměnný návod, kam si dát to či ono. Smyslem je ukázat, že i uspořádání misek s nástrahou a nádob s návnadou se musí udělat s rozmyslem a s ohledem na vaše osobní zvyky a preference. Fotografie s rozmístěním tedy berte ne jako neměnné dogma, ale jako vzor a příklad. Pokud vám bude rozmístění připadat „divné“ pak vězte, že to je rozmístění mého pracoviště, které vyhovuje mně a já jsem levák, částečně přeučený na praváka. Tedy některé věci mohu být z pohledu klasického praváka zcela „blbě“ umístěny, a nemusí dokonce vyhovovat ani čistokrevnému levákovi. 

 

 

 

 

 

 

Takže bod číslo jedna, správné usazení sedačky na břeh. V případě, že je břeh rovný a pevný, je to hračka. Ale často je břeh šikmý, nepevný nebo naopak pevný až moc, například panely na břehu v Šumperku. Pak je potřeba pečlivě prohlédnout břeh, zhodnotit jeho pevnost, odhalit případné podemletí břehu vodou, které by mohlo znamenat nedobrovolnou koupel i se sedačkou, a najít místo, na kterém budou mít všechny nožky sedačku pevnou oporu. Nejdůležitější jsou samozřejmě přední nožky, které ponesou převážnou část vaší hmotnosti kdykoliv se postavíte. Proto musí být přední nožky pevné a hlavně dostatečně dlouhé. Musí být dlouhé tak, že i když je vysunete na hodně příkrém břehu, měly by dosahovat tak vysoko, aby na ně bylo možné upevnit hrazdu, která slouží jako opěra pro děličku (samozřejmě pouze tehdy, pokud hrazdu používáte). U předních nožek je také důležité, aby měly opěrky dostatečně velké, aby se v měkčím terénu nebořily, a je ideální, když se dají zajistit v pevné poloze vůči nožce, protože takto zajištěná opěrka lépe drží na šikmém břehu, než opěrka, která se vykloní na kloubu ve směru spádu břehu a potom má vlivem působících sil tendenci po šikmém břehu sklouznout. Pokud tedy máme přední nožky pevně usazené, nastavíme i prostřední pár nožek a nakonec zadní pár. Sedačka musí stát rovně, některé sedačky mají dokonce zabudovány dva malé vodováhy pro dokonalé ustavení v podélném i příčném směru, a ve správném směru vzhledem k linii břehu Rovné usazení sedačky nám umožňuje pohodlné sezení. Pokud sedačku ustavíte šikmo, tělo se během závodu snaží náklon vyrovnat, tím dochází k zatěžování určitých skupin svalů, což může vést k bolestem, nesoustředění a tím ke špatnému výkonu. Správný směr, tedy osa sedačky kolmá na břeh, sice neovlivní vaše tělo a nezpůsobí nezvyklou únavu svalů, ale může vést k chybám ve vnadění a vlastním lovu. Pokud je sedačka usazená na břehu co nejlépe to šlo, a přesto si nejste jistí její dokonalou stabilitou, potom doporučuji sedačku pojistit pomocí popruhu, který slouží k přenášení sedačky. Ten je většinou k sedačce pevně připojen a tak stačí použít dostatečně dlouhou tyč, kterou zatlučete do břehu a popruh k ní připevníte. Pro jistotu nosím vždy jednu tyč opatřenou špičkou právě pro tyto účely. Například v Šumperku, kdy se sedačka ustavuje na hrázi na šikmé panely, které kloužou, je takové jištění pro mě nezbytným předpokladem klidného lovu.

 

 

 

 

 

 

Máte tedy ustavenou sedačku a nyní je potřeba k ní doplnit smysluplně příslušenství, které vám usnadní lov. První je postranní plato, na kterém budete mít umístěny nádoby s návnadou. Kam jej dát? Lehká odpověď. Kterou rukou děláte jednoručky a hážete je do loviště? Levou? Pak potřebujete toto plato vlevo. Pokud je odpověď pravou, pak musí být plato vpravo. Protože je nelogické a neergonomické, mít nádobu s návnadou vlevo a sahat do ní pravou rukou. Jak vysoko má plato být? Tak vysoko, abyste do něj při normálním posezu pohodlně dosáhli a mohli vytvářet jednoručky. Špatně je, pokud se musíte shýbat, pootáčet nebo naklánět. Jak velké má být odkládací plato? Tak velké, aby na něj vešlo vše, co na něj potřebujete umístit. Pokud na něm chcete mít dva nádoby s návnadou a hlínou s patentkou, musí být velikost taková, aby tam obě nádoby pohodlně vešly. Nejhorší příklad špatné přípravy pracoviště, na který si vzpomínám, byl kbelík s návnadou umístěný na zemi za sedačkou. Lovící se musel pootočit a sklonit, aby vůbec na návnadu dosáhl. Samozřejmě se musel podívat, kam sahá a tak nesledoval splávek, občas dokonce popotáhl nechtěně sestavu, jak pohnul děličkou. Špatně, špatně a ještě jednou špatně.

 

Druhá důležitá věc, držák s miskami s živou. Někdo má jen misky bez držáku položené na platu, někdo dává přednost držáku, ve které je několik misek. Kam dát držák a kam volné misky? Tam kde nepřekáží při manipulaci s děličkou a je v pohodlném dosahu ruky. Strana, na které je umístěn, je zase dána tím, kterou rukou držíte háček a kterou napichovanou nástrahu. Já držím háček v levé (levák) a do pravé beru červy, patentky nebo žížaly. Logicky mám tedy držák na pravé straně sedačky bokem až za děličkou. Pokud bych použil volné misky, musel bych je mít na platu na pravé straně sedačky. Je špatně, když ten, kdo bere například patentku do pravé ruky, má misky vlevo. Natahuje se, musí se pootočit, ztrácí čas. Když se musí podívat na misky, aby ji vůbec našel, nesleduje splávek, nevidí záběr, atd.

 

Další vybavení našeho pracoviště, které musí být dobře dosažitelné, jsou držáky topsetů a prutů. U těch není nezbytně nutné, aby byly v nejtěsnějším dosahu, a jejich umístění často záleží na prostoru v sektoru. Tedy kde máme volné místo, aby topsety nezasahovaly do sousedního sektoru. Přesto je musíme vždy umístit tak, abychom na ně dosáhli ze sedačky a nemuseli vstávat.

 

 

 

 

 

 

Ne nezbytným vybavením, které je potřeba umístit s rozmyslem, jsou slunečníky a deštníky. U slunečníků musíme zajistit, aby stínily tam, kde potřebujeme, aby tam stínily během celého závodu a aby nepřekážely při lovu. Požadavek na stínění během celého lovu je někdy zapeklitý. Při délce závodu 4 hodiny urazí slunce slušnou dráhu a stín slunečníku se posune o velký kus. Proto je potřeba nad umístěním trošku popřemýšlet. Slunečník chránící před sluníčkem nástrahy je menší a bývá jednodušší jej umístit do bezprostřední blízkosti držáku s miskami. Pokud by i tak překážel, je možné použít stínítka, která se dají připevnit přímo na držák misek a která lze během závodu snadno přestavit podle posunu slunce. Umístění deštníku se musí provést s ohledem na to, že průměr kopule deštníku je cca 2 metry a deštník by měl stát tak, aby nám z něj netekla voda za krk nebo do misky s návnadou. A současně musíme dát pozor na to, aby nám tyč deštníku nepřekážela při manipulaci s děličkou. O tom, že by nám neměl deštník překážet při vhazování návnady nebo při nahazování a zdolávání je zbytečné hovořit. Proto také někteří závodníci dávají přednost lovu v dešti bez deštníku a použijí jej pouze pro ochranu návnady a nástrahy před vodou.

 

 

 

 

 

 

O tom, že vezírek má být umístěn a upevněn tak, že nám nepřekáží při zdolávání a podebírání ryb je snad zbytečné hovořit. Zároveň ovšem nesmí být vezírek umístěn tak, aby bylo obtížné do něj ulovenou rybu umístit. O rybách, které utekly závodníkům v okamžiku, kdy byly přendávány z podběráku do vezírku, se ví. Zákon schválnosti je, že vždy se jedná o ryby velké, které by ovlivnily pořadí.

 

Podběrák by měl být umístěn taky na místě, kde není třeba jej hledat. Obvykle na té straně sedačky, která je dána rukou, ve které podběrák držíte. Je špatně mít podběrák někde stranou, a při zdolávání ryby jej teprve hledat a složitě přemísťovat do pracovní polohy. Když už jsme u podběráku, vždy si před závodem vyzkoušejte, zda pohodně dosáhnete dostatečně daleko, abyste bezpečně podebrali rybu. Krátká ručka podběráku se může při závodě hodně vymstít.

 

Zdálo by se, že jsem psal o těch nejobyčejnějších a nejsamozřejmějších věcech. Ale krátká procházka po závodní trati vnímavého pozorovatele přesvědčí, že nejvíce chyb se dělá ve věcech nejobyčejnějších.

 

Věnujte stavbě svého „pracoviště“ dostatek pozornosti a přemýšlejte u toho.

 

 

 

                                                                                                                           Ing. Jiří Hrazdil

Zajímavé články

Cenová bomba

| © 2017 JP, akciová společnost, Šumperk | Všechna práva vyhrazena | Aplikace pro internetový obchod EasyShop ® 3.9 | © IT STUDIO s.r.o. |