LOV NA ODHOZ

Lov na odhozové pruty. Autor článku: Ing. Jan Heidenreich. Vyšlo v časopise Sportovní rybolov.

Posledně jsme si zalovili na biče a děličku, tentokrát zvolíme metodu dál od břehu. Zase máme několik možností, které se liší použitím různého nářadí. Vždy se však jedná v principu o klasické pruty s očky a navijákem. Budeme jim říkat odhozové pruty. Dle použití je rozdělíme do dvou základních skupin.

První skupinu tvoří tzv. MATCH - Pruty, které se vyrábí v délkách 3,9 až 4,8 metru. Bývají třídílné, ale dnes se dají už pořídit i teleskopické. Jsou opatřeny 12ti až 20ti očky, aby dobře vedly tenké vlasce. Jsou vyráběny v akci A a B. U nás jsou velmi oblíbené především tvrdší pruty s nosností 25 - 50 g s akcí A. Tyto pruty umožňují nahodit se splávkem velmi daleko, a to až kolem 80 metrů. Abychom dohodili do větších vzdáleností jak 50 m používáme převážně tzv. anglické splávky, závodníci je běžně nazývají ,,angličáky“. Pro tyto větší vzdálenosti je nutné, aby splávky měly nosnost 10 - 20 gramů. Splávky fixujeme buď napevno, nebo je instalujeme jako průběžné. Vždy podle zvoleného způsobu lovu. Tam kde je účinný lov na klouzavý splávek, nemusíme chytnout žádnou rybu se splávkem instalovaným na propadávačku na pevno, a obráceně. Průběžné splávky používáme tam, kde chceme lovit při dně na větších hloubkách. Princip tohoto klouzavého systému byl již mnohokrát popsán a je asi všeobecně znám. Systém tvoří háček, zátěž, karabinka, na které je připevněn angličák a uzlík z bavlnky, který můžeme na vlasci libovolně potahovat. Právě tento uzlík tvoří zarážku pro splávek. Pro lepší funkci systému instalujeme ještě asi 60 cm nad zátěží spodní zarážku pro splávek ze silikonové hadičky a mezi oběma zarážkami a karabinkou navlékáme malé skleněné korálky. Po nahození nám padá závaží ke dnu, protahuje vlasec karabinkou splávku, až se zarazí o bavlnku. Vzdálenost mezi háčkem a bavlnkou tvoří hloubku, na které chceme lovit. Angličáky se vyrábějí v délkách od 25 do 40ti cm. Nejlepší jsou takové, které jsou předvážené do nuly. To znamená, že když je položíme do vody, tak stojí svisle a vyčnívá jen tři centimetry antény. Anténka musí být minimálně 4 - 5 mm široká, aby byla vidět na velkou vzdálenost. Aby však při své šířce nekladla při záběru ryby odpor, nejlepší, když je dutá a dole prořízlá, aby propouštěla vodu. Tyto splávky jsou pak předvážené závažím, které lze různě snižovat. Jedná se o jakési podložky nad spodním šroubovatelným obratlíkem. Odebíráním jednotlivých položek snižujeme předváženost splávku a můžeme zvyšovat zátěž na vlasci podle potřeby při sestavování systému klouzavého splávku.

Při instalaci angličáku na pevno ponecháme na splávku všechny podložky. Mezi splávkem a háčkem pak není žádná zátěž, maximálně jeden malý broček a obratlík. Tento způsob lovu je u nás méně známý, jak jsem již dříve uvedl, jedná se o způsob lovu ,,na propadávačku“. Po nahození nám nástraha přirozeně pozvolna klesá ke dnu a ryby ji velmi ochotně vezmou. To platí především při lovu na mělčích stojatých vodách do 4 metrů hloubky a účinnost systému oceníme zejména v parných letních dnech, kdy se ryby pohybují ve sloupci u hladiny. V této době není možné přijmout ryby k záběru u dna, ale při použití propadávačky se dají zlíkat nejenom bíle ryby, ale i na slunci vyhřívající se kapři. Délka splávku je velmi důležitá pro správné vedení vlasce. Obecně platí, že čím dál od břehu budeme lovit, tím delší bychom měli použít splávek. Vlasec je totiž připevněn ke splávku pod hladinou ve vzdálenosti rovnající se právě délce splávku. Po nahození musíme vždy ihned přiseknout a vyrovnat oblouk vlasce, a tím jej dostat pod hladinu, aby se nám nevytvářel pytel, který rychle odtáhne splávek mimo zakrmené místo a ztíží případný úspěch při záseku. Proto po zaseknutí ponoříme špičku prutu pod hladinu a několikrát otočíme kličkou navijáku. Někdy však ani toto není dostatečně účinné. Proto je velmi dobré používat pro tento způsob lovu automaticky potácivé speciální vlasce nebo sprej na odmaštění vlasce. Při lovu na klouzák či na propadávačku je výše našeho úspěchu přímo úměrná kvalitě a přesnosti zakrmení. V čím větší vzdálenosti lovíme, tím obtížněji musíme úkol zvládnout. Zakrmení na velké vzdálenosti je však možné jen při použití kvalitních praků. K dostání jsou praky nejrůznějších značek, ale jen málo z nich je skutečně spolehlivých. Pravidelným intervalem přikrmování dokážeme zaktivovat i netečné ryby do takové míry, že záběr přichází ihned po nahození. Šplouchnutí těžkého splávku ryby totiž považují za dopad další krmné dávky, ale místo očekávané hrstky strouhanky se ke dnu pomalu snáší jen jeden červík a ten je napíchnut na náš háček…

Podobným způsobem jako na klouzák, tak i na propadávačku lovíme na odhozové pruty i na kratších vzdálenostech od 20ti do 35ti metrů. Zde nám však bohatě postačí mnohem lehčí předvážené splávky 3 - 6 gr. Pruty by měly být mnohem citlivější a jemnější s nižší gramáží 10 - 20 gr. a ohebnější ve špičce - částečně do akce B. Prudký zásek po záběru je totiž nutností při lovu na jakoukoliv vzdálenost. Někteří závodníci volí univerzální použití jak daleké, tak na kratší vzdálenosti. Lov na lehké klouzáky je velmi úspěšný na našich hlubších řekách, na lehké fixované angličáky lovíme se zdarem na mělčích, pomalu tekoucích řekách či kanálech.

Druhou skupinu odhozových prutů tvoří pruty, které jsou určeny pro klasický pevný splávek. V české hantýrce se jim říká ,,bolonézky". Jedná se o teleskopické pruty v délkách 4 až 9 m. Jejich délka nám umožňuje lovit na různých vodách a jejich uplatnění je především na řekách. Většina těchto prutů má maximální gramáž 15 g. Účinnost použití je maximálně do třiceti metrů od břehu a hlavním principem lovu je udržování kontaktu stále napnutým vlascem mezi splávkem a vztyčenou špičkou prutu. Na řece můžeme tento splávek mírně přibrzďovat a navádět jej nad zakrmené místo, na stojaté vodě můžeme v bezvětří ryby dráždit mírným potahováním splávku jako bychom lovili na dlouhý bič. U bolonézek, zejména těch delších, je velmi důležitá jejich hmotnost a akce. Dlouhé a tedy těžší pruty ohebné po celé délce se jen velmi obtížně ovládají. Vynikající a lehoučké a dostatečně tvrdé bolonézky jsou Spider Koex 2008, Stradivari. Velmi dobré jsou i ty levnější Freedom, Warlock, Amazing - vše od firmy MILO. Pro běžné rybáře však bohatě postačí pruty Imperator.

U všech odhozových prutů je společná jedna věc - naviják. Zde platí pravidlo, aby naviják byl pokud možno co nejlehčí a přesně vyvážil prut. Dále musí být naviják velmi rychlý s převodem minimálně 1:6 a musí velmi rovnoměrně (nejlépe křížem) ukládat vlasec na cívku. Snad nejlepšími navijáky pro tyto účely jsou dvoukličkové, tří a více ložiskové navijáky Shimano s mělkými náhradními cívkami a bojovou brzdou. Mají také velmi jemnou a dobře seřiditelnou základní brzdu, kterou při lovu na slabé vlasce vždy oceníme. Mělké cívky zde mají velkou výhodu, protože při závodech nikdy nepotřebujeme víc jak 100 m vlasce. Silné podmotání jiným, levnějším vlascem způsobí často mnoho komplikací. Rychlost navíjení je zde velmi důležitá, neboť při lovu na větší vzdálenosti může při dobrém braní ryb rozhodnout i výsledky závodu, poněvadž časté nahazování a opět navíjení vlasce je pravidlem. Další důležitou drobností jsou podpěrky prutu. Měly by být z měkkého materiálu a dostatečně široké - alespoň 20 cm. Při závodě, kdy krmíme prakem, často prut po nahození jen naslepo odhodíme a střílíme krmivo. Strefováním se prutu do dvoucentimetrové klasické vidličky je rovněž ztráta času.

U závodní plavané jsou důležité téměř všechny věci a i množství maličkostí, jejichž popis a vysvětlení je značně obsáhlé.