PÉČE O NÁSTRAHY A NÁVNADY

Péče o nástrahy a návnady

Protože jsem byl v tomto roce dvakrát konfrontován s větou, kterou prostě nedokážu pochopit, cituji: „Patentku nemáme, protože nám nějak zdechla“, rozhodl jsem se napsat krátké povídání o tom, jak je třeba se starat o živé návnady a nástrahy, aby zůstaly živé a v dobré kondici, a tím nám posloužily k dosažení dobrého výsledku.

Neberme v úvahu situaci, že dostaneme červy, pinky nebo patentku ve stavu, kdy je po smrti. S tím už nic nenaděláme. Resuscitovat se sice můžeme pokusit, ale vynaložený čas a námaha jen těžko něco zvrátí. Pojďme nyní krok za krokem od okamžiku, kdy převezmeme živou od dodavatele a řekněme si, co a jak je třeba udělat, abychom ji uchovali v co nejlepším stavu. Ale než se začneme zaobírat vlastními postupy, pojďme si říct, co pro péči o živou budeme potřebovat. I když se vám možná zdá, že to je zbytečné, velmi často se přesvědčuji, že naši závodníci nejsou vybaveni potřebnými pomůckami, které jim umožní živou správně ošetřit a uchovat. Pojďme tedy na to. Co budeme potřebovat:

- dostatek plastových nádob vhodného tvaru a velikosti;
- síta s oky vhodnými pro červy a patentky (3,2 mm a 4,0 mm a víc);
- prostředek na očištění a odmaštění červů;
- chladicí box s namraženými vložkami;
- vhodné plátěné sáčky na červy se spolehlivým uzavíráním;
- miska s kvalitním uzávěrem pro skladování patentky ve vodě;
- kousek čistého bavlněného plátna pro uchování patentky bez vody;
- dostatek novin pro přebalení malé patentky.
1(24)
Dostatek vhodných nádob je nutností

Kolik je dostatek nádob, se dá jen těžko říct, každý to vnímá jinak. Ale je potřeba se na to podívat podle toho, jakou živou potřebujeme ošetřit a připravit. Pokud vyjdeme z toho, že budeme připravovat červy, pinky, kukly, žížaly a malou a velkou patentku, bude těch potřebných nádob víc než dost. Na všechno není potřeba mít velké kbelíky či velké nádoby, které se používají pro krmení. Často nám vyhoví plastové misky, které koupíme v domácích potřebách, a když si vybereme správné velikosti, lze je poskládat do sebe a tím uspořit místo. Ale rozhodně budeme potřebovat velké misky, do kterých bude pasovat síto, přes které budeme nechávat prolézt patentku.

Síta pro ošetření živé použijeme klasická, tedy ta, která používáme pro přípravu návnady. Jen je potřeba přizpůsobit velikost ok velikosti červů a síta předem zbavit zbytků krmení.

Na očištění a odmaštění červů se dají v podstatě použít tři různé prostředky. Nejčastěji používaná je krupice, kterou běžně zakoupíte v potravinách. Cena krupice se pohybuje kolem 12 korun za kilo. Další velmi účinný prostředek na čištění červů jsou otruby. Tedy zbytky z obilných zrn, které vznikají při úpravě například ječmene na kroupy. Otruby se dají zakoupit v prodejnách s krmivy pro hospodářská zvířata. Cena se pohybuje kolem 6 korun za kilo. Třetím prostředkem je profesionální výrobek od firmy Marcel van den Eynde, který je velmi jemné struktury, červy perfektně očistí, ale jemný prášek na nich ulpívá a překáží při lepení.
2(21)
Chladicí box je zejména v horkých letních měsících neocenitelná vychytávka. Použít se dají elektrické auto chladničky, které však mají velkou spotřebu a není možné je nechat v provozu bez běžícího motoru auta, nebo nám vybijí akumulátor. Další jejich nevýhodou je relativně malý objem. Daleko lepší variantou, nezávislou na zdroji elektřiny, je polystyrenový box na uchovávání potravin, do kterého si předem připravíme namražené PET lahve. Box se dá zakoupit v různém provedení, od ceny kolem 250 korun až po komfortní boxy s plastovou výztuhou, které tolik netrpí při dopravě a manipulaci, ale zde musíme počítat s cenou kolem 1000 korun. Já používám box zakoupený v Makru, do kterého si připravím čtyři namražené 1,5 litrové PET láhve. S touto chladicí náplní vydrží od pátku ráno, kdy se balím na závody, až do neděle večer, kdy věci po návratu uklízím. Vždy je v láhvích ještě zbytek ledu a tak je chladicí účinek zajištěn. Pod láhve dávám vrstvu novin, aby odsála vodu, která se vysráží na láhvích a která by mohla zamokřit uschované nástrahy. Na láhve dávám kus lepenky a čtyři vrstvy novin, který zajistí, že se červi nebo patentky nedostanou do přímého kontaktu s ledem v láhvích, což by je mohlo spolehlivě usmrtit.

O plátěných sáčcích na červy snad není třeba se zmiňovat. Měl by je znát každý. Jen bych zdůraznil, že musí mít kvalitní provázky na zavázání, aby z nich červi neutekli.

Uzavíratelná miska se spolehlivým uzávěrem je dobrá, když chceme velkou patentku přes noc uchovávat ve vodě. Dáme ji do misky s dostatkem vody, uzavřeme a šup s ní do chladicího boxu. Zde v nízké teplotě bez problémů přečká noc.

Hadřík na přechovávání patentky bez vody může být docela malý, asi 20 x 20 centimetrů, pokud možno čistý a bavlněný. Bavlna je dobrá z důvodu optimálního udržení vlhkosti.

Přehled materiálu jsme zvládli a tak pojďme přímo k první položce na seznamu živých nástrah a návnad, k červům. Nebudu rozlišovat mezi klasickými červy a pinkami, protože pro obojí platí totéž. Jakmile dostaneme červy od dodavatele, v naprosté většině případů v polyetylénových sáčcích, podchlazené a přidušené, je potřeba je přivést k životu, očistit a připravit k dalšímu použití. Červy vysypejte do dostatečně velké nádoby, pokud možno v tenké vrstvě, aby se rychle zvýšila teplota červů a oni „ožili“. V tomto okamžiku je můžete zasypat dostatečným množstvím krupice nebo otrub, aby se ihned jak se začnou hýbat, začali i čistit. Pokud svítí sluníčko, je ideální vystavit červy slunečnímu svitu, který je rychle zahřeje a rozjede. Jakmile se červi začnou čile hýbat a lézt, začíná čisticí proces.
3(20)
Mirek Blecha čistí červy s pomocí větru od pilin

Necháme je nějakou dobu v klidu, a jakmile vidíme, že červi jsou suší, čistí a není cítit typický čpavkový odér, je na čase z červů odstranit krupici. Použijeme síto s dostatečně malými oky, aby propadla krupice, ale neprolézali nám červi. Červy přesejeme a tím je zbavíme krupice a jemných částeček pilin, které jsou k červům při skladování a transportu přidávány, aby pohlcovaly vlhkost.

My se musíme zbavit i těchto pilin. Pokud se je nepodaří odstranit na sítě, je možné použít alternativní metodu, kdy nám ovšem musí přijít na pomoc příroda, tedy vítr. Červy sypeme z co největší výšky do nějaké velké nádoby tak, aby foukající vítr odnášel lehké piliny mimo tuto nádobu. Postup je třeba zopakovat několikrát, ale i při velmi mírném vánku se tak dají červi vyčistit velmi dobře. Jakmile máme červy vyčištěné, umístíme je do otevřené nádoby nebo přímo do plátěného pytlíku, který zavěsíme do stínu. Nebo pokud se jedná o červy, které budeme potřebovat na zítra, a chceme se vyhnout případné tvorbě kukel, umístíme pytlíky s červy do chladicího boxu. Nízká teplota červy přibrzdí a do dalšího dne vydrží bez problémů.

Kukly, pokud si je zakoupíme, potřebují naštěstí minimum péče. Zakoupené kukly jsou v polyetylénovém sáčku, většinou zatavené, a ve vlhku. Péče spočívá pouze v tom, že je propláchneme vodou a přitom si ověříme, že neplavou. Poté je přecedíme a uložíme do odměrné krabičky. Pokud nechceme, aby se nám začaly vyvíjet a měnit na plovoucí, je dobré je zalít vodou. Tím je hotovo.
4(19)
Světle hnědé kukly neplavou, je potřeba je takto udržet po dobu závodu

Žížaly, většinou tak zvaní hnojáci či dendrobaeny, jsou nám dodávány v plátěných pytlících se substrátem. Naším úkolem je vyčistit je a zbavit substrátu. Pokud si zakoupíte žížaly na víc dnů, pytlík uložte do stínu, třeba pod auto do trávy. Nedávejte žížaly do chladicího boxu. Nízká teplota žížalám škodí víc, než teplota okolí. Pokud je uložíte do stínu a do trávy, není teplota, které jsou ve skutečnosti vystaveny, tak vysoká, aby jim ublížila. Ale vyvarujte se ponechání pytlíku s žížalami na přímém sluníčku. Další nebezpečná věc je uložení pytlíku s žížalami do auta, ve kterém je sice stín, ale pokud na něj i krátce zasvítí slunce, velice rychle se uvnitř zvedne teplota na hodnoty, které jsou pro živé nástrahy smrtelné. Nyní se ale pojďme věnovat čištění žížal od substrátu. Již když vysypáváte obsah pytlíku do připravené nádoby, můžete si všimnout, že žížaly jsou většinou shluknuté do několika větších či menších klubíček. Ta je dobré vybrat a hned dát bokem, ušetřili jste tím čas a práci. Zbytek substrátu s rozptýlenými žížalami nasypejte na síto a za stálého potřásání odstraňte drobné části substrátu. Sítem je potřeba potřásat poměrně energicky, aby žížaly nezůstaly v klidu ležet a nezačaly prolézat sítem. Jakmile máme substrát z větší části odstraněný, položíme síto s žížalami na kbelík či jinou nádobu. Žížaly začnou okamžitě prolézat sítem a padají dolů. Tam se navíc shlukují do již zmíněných klubíček. Tak získáme za krátko čisté žížaly. Sluníčko, které necháme svítit na substrát s žížalami na sítě, urychlí „úprk“ žížal do spásné tmy v nádobě. Čisté žížaly umístíme do odměrné misky a opět uložíme ve stínu.

Malá patentka dodávaná v navlhčených novinách a zchlazená na nízkou teplotu také potřebuje ošetřit, pokud má i další den být perfektně účinná. Zde se nám budou hodit noviny, které jsem uvedl v seznamu potřebného materiálu. Vezmeme balíček patentky, kterou máme na další den a opatrně ji rozbalíme. Rozprostřeme suché noviny, raději ve více vrstvách (4 jsou tak akorát) a velmi mírně je pokropíme vodou z rozprašovače. Poté bereme malou patentku po menších dávkách a prsty je jemně načechráme, aby se slehlé patentky rozvolnily a dostal se k nim kyslík. Takto načechrané patentky rozložíme na připravené noviny, můžeme je postříkat vodou z rozprašovače, ale velmi mírně.
5(17)
Mělo by být vidět, že se patentky po postříkání začaly hýbat. Pak noviny zavineme stejně, jako byly zavinuty původní balíčky a uložíme je do chladicího boxu. Tím je péče o patentku na zítra hotova. Nyní je potřeba si říct, jak ošetřit malou patentku, se kterou budeme lovit dnes. Do kontroly krmení nemůžeme dělat nic, ale potom je potřeba postupovat rychle a metodicky. Po kontrole vysypeme patentku z odměrky do dostatečně velké nádoby. Prvním úkolem je patentku rozdělit ze slepené masy tak, abychom získali tisíce živě se mrskajících patentek. K rozdělení patentky můžeme použít jemně přesátou hlínu. Používá se vlhká jemně prosátá terre de somme od Sensasu a nebo se používá speciální extrasuchá hlína, která je rozemletá na super jemný prášek, od Boguslava Bruda. Samozřejmě je možné použít i obyčejnou, velmi jemně prosátou hlínu, ale použití extrasuché hlíny Bruda mám ozkoušeno a funguje velmi dobře. Na separaci půl litru patentky stačí asi dvě deci této jemné hlíny. Patentku hlínou zasypeme a prsty pečlivě zapracováváme hlínu do patentek. Dělám to tak, že naberu patentky s hlínou mezi dlaně a velmi jemně se snažím mnutím patentky oddělit. Jde to překvapivě rychle a dobře. Výsledkem je krásně separovaná živá patentka. K ní na závěr přidám navlhčenou hlínu, kterou budu používat jako nosič nástrahy do vody a pečlivě rozmíchám, aby byla patentka rovnoměrně rozprostřena. Vlhká hlína zajistí pro patentku vhodné podmínky pro přežití a současně umožní vytvarovat kuličky, kterými budeme krmit.

Zbývá nám poslední položka na seznamu našich živých nástrah, a to je velká patentka. Choulostivá na péči, ale nenahraditelná nástraha při lovu velkých cejnů. Proto budeme jejímu ošetření věnovat velkou pozornost. Velkou patentku dostaneme buď v krabičce na vlhkých novinách, nebo v krabičce s vlhkým substrátem nebo jen v novinovém psaníčku. Musím předeslat, že názory na ošetření velké patentky se liší, někdo dává přednost uchovávání ve vodě, jiný dává přednost uchovávání bez vody. Vyzkoušel jsem oba způsoby a nemohu se rozhodnout, který způsob je lepší a dává lepší výsledky.
6(18)
Při obou způsobech je patentka živá a lovu schopná. Popíšu tedy oba způsoby. Nejprve s použitím vody. Potřebujeme nádobu, na kterou lze položit síto, které používáme na krmení. Na nádobu položíme síto, nalijeme tolik vody, aby bylo síto pod vodou, a na síto vyklopíme velkou patentku. Patentky se začnou hýbat prolézat sítem. Je to velmi rychlé, na rozdíl od způsobu, kdy použijeme malá plastová sítka, která mají příliš malá oka. Na sítě zůstanou mrtvé nebo poškozené patentky.

Ty sklepneme bokem a vyhodíme, a necháme patentky ještě jednou prolézt, tím by měly být odstraněny téměř všechny nepoužitelné patentky. Živé patentky necháme ve vodě co nejdéle, aby se „napily“ a ožily. Potom patentku rozdělíme. Tu část, kterou si chceme ponechat na další den, umístíme do misky s vodou, pečlivě uzavřeme a umístíme do chladicího boxu. Ve tmě a chladnu patentka vydrží bez problémů. Patentky určené k lovu dnes si rozdělíme opět na poloviny. Jednu dáme do misky s vodou a uschováme do stínu (nejlépe pod sedačku). Druhou dáme buď do ploché misky s vodou, ze které budeme patentky vybírat před nastražením na háček, nebo pokud nám to více vyhovuje, umístíme patentky na kousek molitanu, který máme položený v misce s vodou, aby byly ve vlhku. Odtud je opět bereme pro nastražení. Polovina patentek, které jsme prozatím uložili do stínu, nám slouží jako rezerva kvalitní patentky, pokud nám z nějakého důvodu první polovina uhyne. Stává se to, když na misku svítí slunce nebo když do misky saháme rukou se zbytky krmení, po půlce závodu je v misce kalná břečka, ve které je nutno patentky lovit pouze hmatem. Potom stačí jen misky vyměnit a máme zase čerstvou, živou a kvalitní patentku na druhou polovinu závodu. Pokud rezervní polovinu nepoužijeme, můžeme ji po závodě přidat k patentce na druhý den. Pokud se týče uchovávání velké patentky bez vody, je postup stejný jako v prvním případě, tedy patentku necháme několikrát přelézt přes síto, abychom oddělili mrtvé a poškozené patentky. Poté necháme patentku ve větším množství vody proplavat aspoň půl hodiny. Pak ji slijeme a tu část, kterou uschováváme na zítra, umístíme na navlhčený kousek plátna. Poté plátno lehce zabalíme a uložíme do chladicího boxu. V chladnu, vlhku a za přístupu vzduchu patentky krásně v dobré kondici přečkají noc. Druhý den můžeme takto uchovanou patentku zase nechat přelézt přes síto, protože i při dobré péči nějaké patentky přes noc uhynou. Pak už je postup stejný. Co je klíčové pro uchování patentky během závodu, je stínění před sluncem. Ať už máme patentku v misce s vodou nebo na molitanu, vždy je třeba zajistit, že je chráněna proti slunci. Jinak nám v misce za chvíli vznikne teplá břečka plná mrtvých patentek. Co se týče péče o patentky, které jsou dodávány v krabičce s vlhkým substrátem, tam jsem péči omezil pouze na ochranu před sluncem a v zimě před mrazem. Trvanlivost takových patentek je pár dnů, zatímco velkou patentku, kterou ošetřím výše uvedeným postupem, jsem schopen udržet při životě i týden. Samozřejmostí je pravidelná výměna vody, odstraňování uhynulých patentek a uchovávání v chladnu.

Jako shrnutí péče o živé nástrahy a návnady se dá uvést několik bodů, jejichž dodržení je základem péče:

- nenechávejte žádné živé nástrahy na přímém slunci (s výjimkou červů během rozbíhání);
- nenechávejte žádné živé nástrahy v automobilu, a to ani když slunce příliš nehřeje;
- zvlášť pečlivě ošetřete nástrahy, které plánujete použít další den;
- největší péči věnujte nejchoulostivějším nástrahám, ty budou rozhodovat o výsledku závodu;
- vždy chraňte živé nástrahy během lovu před sluncem, dokonce i červi, kteří se zdají odolní, na intenzivním slunci hynou;
- péče o živou má vždy přednost před návštěvou u stánku s pivem.

Ing. Jiří Hrazdil